Zachránit život neumí jen v Praze!

09.02.2019

Dnešní článek bych rád věnoval všem policistům, strážníkům, profesionálním i dobrovolným hasičům, členům Horské služby České republiky, Vodní záchranné služby a mnohým dalším, včetně laiků, kteří dokáží zachránit životy osob i jinde, než jen stále a stále zmiňované Praze! Nechci tímto článkem snižovat hodnoty policistů z PMJ Praha, o kterých se často mluví při záchraně života, avšak naši pozornost si zaslouží každý, kdo zachraňuje životy, byť ne vždy musí dojít k úspěšné záchraně. A pomoci nemusí jen profesionální členové IZS, ale také laická veřejnost, která je mnohdy první u těch nejzávažnějších stavů... 

Zná to asi každá operátorka/každý operátor ZOS. Na tísňovou linku někdo oznámí, že například jeho rodinný příslušník právě upadl na zem a přestal dýchat, nebo někoho takového najde laik na ulici. Zkušení pracovníci z tísňové linky na základě dobře kladených otázek vyhodnotí, že jde o náhlou zástavu oběhu, tedy o nejzávažnější stav, u kterého vůbec mohou záchranáři zasahovat. Zatímco operátorka/operátor navádí volajícího k možné záchraně s názvem TANR - Telefonicky asistovaná neodkladná resuscitace, dispečeři na místo okamžitě posílají nejbližší možné lékařské posádky, případně vysílají na místo LZS, pokud není žádná lékařská posádka na blízku (v některých krajích právě posádka LZS "supluje" lékařskou posádku, když není přítomna v oblasti, kde je její zásahová oblast). 

Práce záchranářů je někdy velmi těžká. A to i v rámci taktických cvičení.

V případě, kdy je osoba nalezena v takovémto stavu na ulici, a někdo zavolá na tísňovou linku, je z určitého procenta větší šance na záchranu života. Pokud dokonce poslechne rad záchranářů ze "stopadesátpětky", a začne provádět KPR, šance na záchranu se ještě více zvyšují. Samozřejmě se ale i tak může stát, že ani přivolaní záchranáři nedokáží "vyhrát nad zubatou" - to však k našemu životu patří, a bohužel na to lidé čím dál tím více zapomínají... 

Záchranka je daleko, dřív tam budou hasiči. Vyšleme je! 

V takové době, kdy rozeznají zkušení pracovníci ZOS zástavu oběhu, začíná boj o čas. Bohužel, ačkoli jsme v Česku na velmi vysoké úrovni v poskytování přednemocniční neodkladné pomoci, zdravotnická záchranná služba téměř nikdy nebude "za rohem", tím pádem během dvou, tří minut u osoby s náhlou zástavou oběhu. Samozřejmé v metropoli, v krajských městech je šance, že záchranáři do takovéto doby přijedou, daleko větší, ale co takové odlehlé horské oblasti? Nebo oblasti, kde je prostě "díra" na mapě dispečerů ZOS? 

U HZS ČR mají zdravotnickou výbavu i nová velitelská vozidla z roku 2015.

V tu chvíli okamžitě na řadu přichází spolupráce v rámci složek IZS, případně FR, o tom, ale až níže. Dispečer ZOS moc dobře svůj kraj zná. Ví, že záchrannou službu má daleko, ale také ví, že je velká pravděpodobnost výjezdu dobrovolných hasičů v obci, kde došlo k NZO. Tito dobrovolní hasiči jsou navíc vyškolení k pomoci u takovýchto závažných stavů. A tak během několika mála minut přijíždí na místo zásahu (příkladem) čtyři dobrovolní hasiči. Ti přebírají resuscitaci od laiků, kteří ne vždy KPR musí provádět tak účinně jako profesionálové, a pokračují v KPR, a to i za přispění AED. I proto vše se podaří obnovit základní životní funkce (ZŽF) posádkám ZZS, které doráží na místo zásahu o další (příkladem) čtyři minuty později.  

AED sice velitelé PS ve vozidle nevozí, ale batoh se základními zdravotnickými prostředkami ano. 

Toto byl samozřejmě jen nereálný příklad toho, jak to může v takovýchto případech. Jsou však ale i příklady reálné, ke kterým se dostaneme. Jde jen o to, abyste mohli pochopit, jak to vlastně funguje. A není to jen o tom, že na místo vyjede JSDH. Například v Plzeňském kraji mají hasiči HZS Plzeňského kraje snad na všech výjezdových družstvech AED - tedy automatizovaný externí defibrilátor. Ten mají také některé policejní hlídky jak státních, tak i městských policistů v dalších krajích. Velmi příkladnou práci také odvádí členové HS ČR. Právě Horská služba bývá téměř vždy první u událostí, které se stanou v zimě na sjezdovkách, v létě třeba na cyklo trasách. I tito členové mají zdravotnické kurzy na takové úrovni, aby dokázali poskytovat první pomoc. Někteří členové HS ČR jsou navíc i zdravotničtí záchranáři, ba co víc někteří z nich jsou i lékaři! 

Věděli jste, že Horskou službu, když kontaktujete na lince 1210, vyrazí vám na pomoc v jakémkoliv ročním období? Již od začátku není HS ČR primárně určena jen k zásahům v zimě!

Na souši i na vodní hladině, všude pomoc najdete

Zatímco členové Horské služby České republiky zdravotnickým záchranným službám pomáhají v horských oblastech, členové Vodní záchranné služby operují na vodní hladině. A právě i díky nim ročně přežije vícero lidí s NZO či jinými vážnými problémy.  

Vozidlo HS ČR ze Šumavy.

Samotný název VZS napovídá, že tito záchranáři operují na vodní hladině. Ona to není vždy úplně pravda, protože na vyžádání ze ZOS tito záchranáři zasahují i na souši. Například pokud dojde na nějakém ostrůvku k zdravotním problémům, vodní záchranáři budou na místě prostě téměř vždy první. A zde se dostáváme právě k té výhodě VZS. 

Taková vodní záchranka. 
Foto: Rosťa Stach

Záchranáři VZS ČČK Plzeň například operují v letních měsících na vodní nádrži Hracholusky. Konkrétně startují z kempu Keramika. Nejbližší posádky ZZS Plzeňského kraje jsou ve Stříbře (RV+RZP), Líně (LZS AČR), ve Stodu (RV+RZP), Konstantinových Lázních (RZP), případně pak v Plzni. Jako příklad téměř každoroční spolupráce ZZS Plzeňského kraje a VZS Hracholusky lze uvést, že vždy jsou vodní záchranáři první u topících se osob. Mnohdy také záchranářům pomáhají s ošetřováním lehkých úrazů v kempech.  

Taková vodní záchranka.
Foto: Rosťa Stach 

Je-li na blízku AED, vyšlete někoho pro něj!

Přednemocniční neodkladná péče, respektive oblast odborného poskytování první pomoci, zná ještě dvě poměrně rozšířené zkratky. O AED jsme se bavili... Automatizované externí defibrilátory nalezneme u profesionálních i dobrovolných hasičů, u státních a městských policistů, právě i u horských a vodních záchranářů, ale také na mnoha veřejných místech. A co vlastně je AED?

Jak vypadá AED? I nějak takto. Tento je však z roku 2015. Dnes již vypadají jinak, tedy alespoň ty, co jsou pro civilní občany na veřejných místech. 

AED je přístroj, který dokáže sám, ať jej vezme do ruky laik, nebo odborně vzdělaný člověk, vyhodnotit, zda při náhlé zástavě oběhu došlo k poruše srdečního rytmu - tedy ke komorové fibrilaci. Pokud ano, účinnou pomocí je podání kontrolovaného elektrického výboje - tzn. defibrilaci. A právě pokud dojde k vyhodnocení toho, že je výboj potřeba, AED sám defibrilaci provede. Jakmile jej navíc otevřete, automaticky na vás začne povídat příjemný hlas, který radí ke správnému použití tohoto malého zachránce. Navíc budete mít "na uchu" hlas operátorky/operátora ZOS, kteří vám také dokáží poradit, jak AED smysluplně využít.

A pokud je AED přítomné u policejních hlídek, u hasičů a dalších složek IZS (například ve výbavě převozových sanitek ZDS musí být AED taktéž!), můžeme se bavit o další, již použité zkratce, o FR - tedy o First responderech. 

Policejní hlídky mají výbavu zdravotních prostředků ještě větší. Navíc téměř každý policista si ještě pořizuje vlastní výbavu.  Která je mnohdy ještě kvalitnější, jak výbava erární.

Někde šli ještě dál...

A právě First respondery používá mnoho Zdravotnických záchranných služeb krajů jen v rámci složek IZS. V Královéhradeckém kraji, a nyní i v kraji Moravskoslezském, si ale na záchrance řekli, že u NZO mohou zapojit i civilní občany, nebo zaměstnance záchranné služby, nemocnic, ostatních složek IZS -v MSK se v první vlně zapojili do projektu FR zaměstnanci ZZS v civilu, příslušníci HZS ČR, PČR a městských policií. 

V rámci Královéhradeckého kraje již od roku 2016 funguje systém FR v rámci dobrovolně vyškolených občanů celého kraje. Telefonní operátor mající opravdu velké postavení na trhu v Čechách se společně se Zdravotnickou záchrannou službou Královehradeckého kraje rozhodl vytvořit mobilní aplikaci, díky které tato aplikace na základě pokynu dispečerky/dispečera ZOS vyhodnotí, zda v oblasti zásahu s NZO se nenachází někdo speciálně vyškolený pro odborně poskytnutou KPR. Možná jen škoda, že tato aplikace zatím fungovala jen v Královéhradeckém kraji. 

First Responder ze Šumavy. Tamní Informační a strážní služba CHKO a NP Šumava se záchrannou službou spolupracuje velmi často!

Od začátku roku 2019 se aktivně do takového projektu zapojuje i Zdravotnická záchranná služba Moravskoslezského kraje. Ta zatím školila, jak již bylo zmíněno, jen složky IZS. Mnoho lidí z řad JSDH oponovalo, proč vlastně do této vlny nezapojili právě i je. Pro JSDH však ZZS MSK vymyslela na základě memoranda z roku 2017 jinou spolupráci.

Od 1. února 2019 ZZS MSK zahájila spolupráci se šesti JSDH v rámci celého kraje, kde je dlouhý dojezdový čas výjezdových posádek. Jde konkrétně o JSDH z měst: Mosty u Jablunkova, Staré Hamry, Lomnice u Rýmařova, Dvorce, Osoblaha a Budišov nad Budišovkou. Právě členové výjezdových jednotek SDH těchto šesti měst byli velmi intenzivně proškolováni natolik, aby hasiči dokázali poskytnout na odborné úrovni první pomoc před příjezdem posádek ZZS u těch nejzávažnějších stavů. 

Vozidlo RV ZZS MSK na cestě k jednomu ze svých výjezdů.

Dobrovolní hasiči tak nyní mohou záchranářům pomoci u NZO, těžkých úrazů, dopravních nehod nebo u bezvědomí. ZZS MSK společně s Moravskoslezským krajem navíc tyto jednotky vybavila i profesionálními prostředky pro poskytnutí odborné první pomoci. 

Když FR pomáhali...

Pojďme se ale nyní podívat na opravdu skutečné zásahy, kdy FR, ať už laici, nebo profesionální hasiči, policisté, městští strážnici, členové VZS či HS ČR pomohli zachránit život!

Záchrana osob je vždy o spolupráci. Minimálně dvou lidí na místě zásahu. Je ale třeba však poznamenat, že téměř vždy jsou na začátku akce lidé, které neuvidíte, ale pouze je uslyšíte. A v případě většího problému na místo vyrazí i další složky IZS. Policisté a hasiči například záchranářům často pomáhají i s transportem pacientů do sanitek. 

Například v Plzeňském kraji velmi úzce záchranáři spolupracují s JSDH Horšovský Týn. Jednotka dobrovolných hasičů z Horšovského Týna se záchranáři spolupracuje od roku 2017. Dva členové JSDH jsou dokonce i zaměstnanci ZZS Pk. "V listopadu 2017 absolvovala velká část členů JSDH školení pod vedením zkušených lektorů ZZS. Od této doby máme pravidelná školení a cvičení, a zhruba jednou za šest měsíců máme školení se ZZS, kdy si všichni členové jednotky zopakovávají a rozšiřují své vědomosti a znalosti v oblasti KPR," řekl Petr Lahoda, starosta SDH Horšovský Týn a velitel družstva JSDH. Lahoda navíc dodává: "Velice vstříc nám vyšlo i město Horšovský Týn (zřizovatel jednotky), které do jednotky zakoupilo AED a figurínu, která nejen členům jednotky slouží k nácviku srdeční masážně a správného použití ambuvaku. V současné době jsme vyčlenili jeden zásahový vůz (Škoda Fabia) s modrým majákem, který slouží jako prvovýjezdový vůz v rámci projektu First Responder, a je vybaven tím nejnutnějším zdravotnickým materiálem." Slova chvály na JSDH Horšovský Týn pěje i Martin Brejcha - "Když pominu zásahy HS ČR zasahující s námi na Šumavě dost často, tak několik zásahů ve spolupráci se ZZS Pk má právě JSDH Horšovský Týn. Hasiči z této jednotky jsou opravdu velmi šikovní a několikrát již pomohli k záchraně života, za což jim patří velký dík!"

JSDH Horšovský Týn funguje velmi příkladně! Všichni by se z hasičů v Plzeňském kraji měli inspirovat, neboť je chválí i ZZS Plzeňského kraje!

Byť zásah JSDH Horšovský Týn, PČR, ZZS z Domažlic a LZS z pondělí 28. ledna 2019 nemá šťastný konec, velmi dobře ukazuje právě výhodu FR. V 07:57 byla jednotka povolána na náměstí Republiky v Horšovském Týně, kde došlo k NZO v jednom z místních domů. Již za tři minuty od vyhlášení poplachu na místo události vyrazilo družstvo 1+2 s vozidlem Škoda Fabia. Po příjezdu na místo hasiči ihned započali s resuscitací, kdy byla osoba připojena i na přístroj AED. Resuscitaci si následně převzali záchranáři, kteří přijeli o pár chvil po hasičích. "Druhé družstvo hasičů s vozidlem CAS 24 Renault a DA Peugeot Boxer zatím zajistilo přistání vrtulníku LZS a dovezlo osádku vrtulníku na místo události," stojí na webu JSDH Horšovský Týn. I přes veškerou snahu se bohužel však zachránit osob již nepodařilo. 

Policisté z Chomutova to mají do Jirkova coby kamenem dohodil. I oni jsou schopni pomoci lidem s náhlým zhoršením zdravotního stavu.

O poznání veselejší konec měl zásah policistů z obvodního oddělení Jirkov v Ústeckém kraji. V sobotu 2. února 2019 zkolaboval kousek od budovy policistů starší muž. Došlo u něj k NZO. Starší muž měl ale štěstí, že si jeho kolapsu všimli právě policisté. Čtveřice policistů u muže ihned započala s resuscitací, kdy byl muž napojen i na přístroj AED. Díky defibrilaci se právě policistům povedlo u muže obnovit ZŽF a následně byl muž transportován posádkou RLP ZZS Ústeckého kraje z Chomutova transportován do nemocnice. Muži zákona tak naplnili motto Policie České republiky - pomáhat a chránit! 

Vozidlo ZZS Ústeckého kraje z VZ Chomutov.

Tam, kde to vše začalo...

A teď ukázka toho, jak FR dokáží pomoci v Královehradeckém kraji. V jednom supermarketu v Hradci Králové došlo k zástavě srdeční činnosti u jednoho z nakupujících. Nedaleko místa byla tou dobou pěší hlídka strážníků MP Hradec Králové, která se ihned přesunula k danému obchodu a započala s velmi kvalitní resuscitací. Po příjezdu posádek RV a RZP ZZS KHK byl muž připojen na monitor životních funkcí. Po jednom výboji z defibrilátoru se u muže srdeční akce a postupně se začal probírat. Tento zásah je však v něčem jedinečný. Dotyčný muž byl dvanáct minut ve stavu klinické smrti po prodělaném infarktu myokardu, což není vyloženě běžný stav. Navíc už vůbec není běžné, že po takové době se člověk probere do plného vědomí a je schopen komunikovat. MUDr. M. Dvořák, který u tohoto zásahu zasahoval, konstatoval v jednom z videí o systému FR, že muži nejspíše zachránil život dobře fungující systém.  

Dříve se ještě netušilo, že za pár desítek let budou k dispozici tak moderní přístroje, jako jsou dostupné v rámci PNP dnes.

Navíc za jeden pouhý rok, kdy byl v provozu systém FR u ZZS KHK, bylo celkem 224 aktivací FR, z toho ve 193 případech byla potvrzena účast FR na místě události. To znamená, že ve 193 případech byli na místě speciálně vyškolení laici, případně pak zaměstnanci ZZS a složek IZS. 

A dnes? To máte plný kufr zdravotnického vybavení ve vozidle RV. A není to jen vybavení, co lidem zachraňuje život. Je to hlavně o fungujícím systému PNP, a i díky moha lidem, co se nebojí pomáhat ostatním!

To tedy znamená, že tento systém má smysl. Má smysl i zveřejňovat v médiích zásahy i z jiných měst než jen z Prahy, kde dochází ve spolupráci složek IZS k záchraně životů. A hlavně, je třeba ukázat na to, kdy i obyčejní laici (a nemusí být nutně v systému FR) dokáží zachránit život! 

Díky všem laikům, záchranářům, hasičům, policistům, strážníků, horským a vodním záchranářům, co jsou zapojeni do projektu FR případně pak všem, kdo je připraven zachránit lidský život!