Radit dokáží všichni, pomoci člověku v nouzi téměř nikdo…

22.09.2018

Dnes (22. září) jsem si říkal, že si užiji krásný den plný zážitků ze železnice, odnesu si zase mnoho fotografií a užiji si den s prima lidmi. Začátek celé akce ale poznamenala opět ukázka lidské lhostejnosti a neochoty pomoci těm, kteří naši pomoc potřebují velmi akutně. Ve vlaku jedoucím do Českých Budějovic vlivem zdravotních obtíží začal velmi rychle kolabovat starší muž. A co bylo dál...? 

Samozřejmě tento vlak byl patřičně přeplněný, neboť se v jihočeské metropoli konal Národní den železnice, kam měl namířeno i pán, který byl nucen stát cca. půl hodiny v uličce. Samozřejmě v zaplněné voze nebyl moc kvalitní vzduch a dotyčný stojící pětašedesátiletý muž začal pomalu kolabovat. Můj spolucestující v tu chvíli stál nedaleko od pána, proto celou událost zpozoroval a informoval mě o tom, co se stalo. Okamžitě jsem zareagoval tak, jak mne to vždy učili a tak, jak mi nařizuje zákon. 

Dotyčnému muži jsem společně s mým kamarádem začal poskytovat první pomoc. Velmi fajnová paní navíc nabídla svou vodu, aby dotyčný mohl doplnit tekutiny. Tak ale tady pomoc ostatních končí. Ochotná paní si ověřila, že situaci zvládám, proto již dále nepomáhala, ale svou pomoc nabídla. Co ale ostatní? Pomohli?

Nepomohli! Za to plnou pusu rad měli... 

"...Je třeba zavolat záchranku..." "...Dejte tomu pánovi vodu..." "...To mu musíte zvednout nohy..."

 V tu chvíli jsem si myslel něco o zadní části těla, neboť to samé jsem zrovna s kamarádem dělal... 

 A vůbec "nejlepší" byl takový "kravaťák", který ve voze vedl zhruba deset minut zpět diskuzi na téma neochoty pomáhat ostatním a že by sám vždy pomohl. Dotyčnému muži nepomohl, vlastně se jej snažil přehlídnout! 

Vlakvedoucí vlaku pomohl, jak jen nejlépe mohl! Díky mnohokrát! 

Samozřejmostí bylo, že jsme si s kamarádem rozdělili role. Dostal za úkol informovat někoho, aby doběhl pro vlakvedoucího vlaku, neboť bylo jasné, že u pána bude potřeba zásah ZZS. Již jen s tím, aby někdo vlakvedoucího informoval, byl velký problém. Nakonec se ale poštěstilo a vlakvedoucí přiběhl nejlépe, jak mohl. 

Na tísňovou linku jsem samozřejmě volal já, neboť nikdo jiný se vlastně k tomu ani neměl. Bylo ale zapotřebí, aby náš rychlík, který toho času stál v Nemanicích, počkal na záchrannou službu. S operátorem přijímajícím tísňovou výzvu pár chvil mluvil i vlakvedoucí, který zařídil informovanost o možnosti, jak se k nám posádky ZZS Jihočeské kraje dostanou. Jeho další úkol byl volat k dispečerovi, aby zařídil posečkání v místě. To vše vlakvedoucí udělal opravdu skvěle. 

Posádka RZP následovaná posádkou RV dorazila na místo za zhruba sedm minut. Aby ale záchranáři věděli, ve kterém voze se indisponovaný muž nacházel, vyšel vlakvedoucí společně s mým kamarádem naproti záchranářům. Dokázali jsme společně tak vytvořit skupinu pomoci tak, jak bylo třeba. 

Velmi rád bych poukázal však na příkladné chování tohoto vlakvedoucího! Dokázal, že i když sám asi netušil, co má dělat s pánem, od toho jsem tam v tu chvíli byl já, může se připojit k pomoci tak, jak sám nejlépe umí. Jeho čin si samozřejmě zasluhuje pochvalu, proto krom tohoto článečku píši i pochvalu na vedení Českých drah. 

Poděkovat si však zaslouží i paní, která se ochotně nabídla a dala pánovi vodu, aby se mohl napít. Zároveň si poděkování zaslouží i kamarád - byl totiž moje pravá ruka v této situaci. No a samozřejmě děkuji i operátorovi, posádce RZP a RV Zdravotnické záchranné služby Jihočeského kraje, neboť operátor i přes lehkou složitost místa zásahu (SMS s polohou se z Aplikace Záchranka neodeslala...) dokázal místo nalézt. No a čtveřice záchranářů? Naprosto perfektní předvedení vlastně rutinního zásahu, který však tak rutinní místem zásahu nebyl. Na pomoc taktéž vyjeli i drážní hasiči z Českých Budějovic, kteří následně pomáhali záchranné službě, i jim velké díky!

Kdo si poděkování nezaslouží vůbec? 

Všichni ti, co čuměli jak čumilové, nedokázali nabídnout pomoc a ani se neobtěžovali tím třeba někomu o situaci říci. Stejně tak neděkuji těm všem radícím lidem, co mne vlastně více zdržovali, nežli pomáhali...  

Závěrem bych vás rád všechny poprosil o to, abyste v případě náhlého zhoršení zdravotního stavu někoho, koho máte na očích, neignorovali tuto situaci, a pokud nechcete sami pomoci, alespoň o tom někomu řekli. A další vzkaz mám pro všechny ty, co jsou zdraví, nemají místenky. Snažte se prosím starší lidi ve vlacích, ve vozidlech MHD a v jiných přepravních prostředcích pouštět sednout. 

Prosím, sdílejte tento článek dál. Jednak bych byl rád, kdyby se poděkování dostalo ke všem, co si jej zaslouží. A taktéž bych byl rád, kdyby se i další lidé příště rozhodli pomoci.