Proč jezdí malé a velké vozidlo záchranky?

26.10.2018

Známe to asi všichni. Na silnici nás míjí záchranná služba, ovšem jedno z vozidel je osobní a druhé typické "velké". K čemu záchranáři mají osobní automobily? A proč jezdí jen samo osobní vozidlo? Tak přesně na tyto otázky vám odpoví dnešní článek z rubriky "Proč...?". 

Vozidla RZP a RV ZZS Středočeského kraje.

Téměř všechny krajské Zdravotnické záchranné služby v České republice mají tři, potažmo čtyři, druhy výjezdových skupin. Výjimkou potvrzující pravidlo je kraj Ústecký, kde mají pouze výjezdovou skupinu RLP, RZP a LZS. V jiných krajích však funguje mimo jiné i tzv. setkávací systém Rendez-Vous (RV). Jde o systém, kdy lékař není trvale ve "velké" sanitce, nejčastěji typu Volkswagen či Mercedes-Benz Sprinter, ale na místo vyráží v osobním vozidle. Nejčastěji používanými vozidly pro lékaře jsou značky Škoda či opět Mercedes-Benz. 

Poprvé posádka RV vyjela v Praze

Setkávací systém Rendez-Vous má své počátky již v 70. letech 20. století, kdy byl poprvé zaveden v Německu. Do České republiky tento systém přišel v roce 1987, kdy jej jako první u nás zavedla Zdravotnická záchranná služba hlavního města Prahy. 

Vozidlo s výjezdovou skupinou RZP ZZS Libereckého kraje. 

Od té doby tento způsob vysílání lékařské posádky k pacientům zavedly téměř všechny krajské záchranné služby. Jak již bylo zmíněno, pouze v Ústeckém kraji vyjíždějí stále k pacientům pouze dva druhy výjezdových skupin (nepočítáme-li LZS): 

  1. RZP - Rychlá zdravotnická pomoc - Posádku tvoří dva členové (v některých krajích tři v případě, že se na "rzetě" nachází žena záchranářka). Řidič-záchranář a zdravotnický záchranář/sestra s ARIP (sestra pro intenzivní péči). Výjezdová skupina RZP je nejčastěji zastoupenou skupinou v krajích. 
  2. RLP - Rychlá lékařská pomoc - Posádku tvoří tři členové. Stejně jako v případě výjezdové skupiny RZP je posádka tvořena řidičem-záchranářem, zdravotnickým záchranářem/sestrou s ARIP a taktéž lékařem. 

Vozidlo výjezdové skupiny RLP ZZS Moravskoslezského kraje. 

RV má mnoho výhod, bohužel také ale nevýhod

Jako každá z věcí/systémů má i setkávací systém Rendez-Vous několik výhod, ale najdou se i nevýhody. Velkou výhodou "RVéček" je jejich rychlost. Malé vozidlo je vždy rychlejší, průbojnější a leckdy se stane, že k pacientovi posádka RV dorazí o dvě, tři minuty dříve oproti výjezdové skupině RZP. Další velká výhoda je ve flexibilitě lékařů. Pokud je totiž stav pacienta uspokojivý, nemusí být lékařem doprovázen až do zdravotnického zařízení. Lékař tak může odjet k dalšímu naléhavému výjezdu - ruku v ruce s tím jde i počet lékařů, které ZZS musí zaměstnávat. 

Naproti tomu jsou však právě i nevýhody. Nevýhoda je například v tom, že v případě události, kde je větší počet zraněných vyžadujících přítomnost lékaře, musí na místo zamířit další lékařská výjezdová skupina nebo Letecká záchranná služba (LZS). Ruku v ruce s tím je spojen i fakt, že jedna lékařská skupina má na "starost" například pět nelékařských posádek, za kterými v případě potřeby musí dorazit. Bohužel problémem jsou i zákony v naší republice. Jsou léky či úkony, které nemohou provádět střední zdravotničtí pracovníci. V takovou chvíli posádku RZP musí dojet lékař, který úkon provede či se například o podání určitého druhu opiátu domluví posádka RZP s lékařem na telefonu. 

Fotografie z předávání nových Škod Kodiaq pro výjezdové skupiny RV u ZZS Plzeňského kraje. 

Nešvarem naší společností je však i to, že si někteří jedincí myslí, že střední zdravotničtí pracovníci neposkytnou nedokáží poskytnout tak kvalitní a profesionální přednemocniční neodkladnou péči, jakou poskytují lékaři. To je opravdu velký nesmysl, neboť posádku výjezdové skupiny RZP tvoří, jak již bylo zmíněno, řidič-záchranář, který má minimálně středoškolské vzdělání následované kurzem řidiče vozidla ZZS, a zdravotnický záchranář/sestra s "ARIPem" - tj. vyšší odborné či vysokoškolské vzdělání. V některých krajích navíc tvoří posádku RZP rovnou dva zdravotničtí záchranáři - například v Praze je takových posádek mnoho. 

RLP, RV i RZP na jednom místě? 

Ačkoliv pozitiva RV systému převažují nad negativy, jsou místa, kde můžete nalézt všechny tři druhy výjezdových skupin na jednom místě. Ukázkovým příkladem jsou například města Brno a Ostrava. V krajském městě Jihomoravského kraje například naleznete jednu posádku RLP a několik dalších posádek RV. V metropoli Moravskoslezského kraje naleznete hned dvě posádky RLP a dvě posádky RV. 

Právě ve větších městech mají opodstatnění obě dvě možnosti toho, jak může lékař záchranné služby vyjet na místo události. Jsou případy, kdy je již jasné z prvních vteřin tísňového hovoru, že na místě bude třeba lékař. Na místo proto okamžitě vyráží posádka RLP, pokud je volná, aby posádka RV mohla "objíždět" případně další výjezdové skupiny. Pak jsou ale výjezdy, kdy je například třeba podat nějaký opiát. Na místo tedy vyrazí efektivnější osobní vozidlo s lékařem, který lék podá a následně zpět odjíždí na výjezdovou základnu či na další výjezd. 

Vozidla RV a RZP ZZS hlavního města Prahy. 

Závěrem lze říci následující. Systém RV je velmi efektivní způsob, jak využít lékaře pro větší množství výjezdů. Je to taktéž možnost, jak je možné šetřit lékaře v krajích, kde chybí. Samozřejmě je třeba říci, že pokud na silnicích potkáte jet malé auto záchranářů, může se stát, že je následováno i velkým vozidlem. Nezapomínejte tedy na to, že pustit musíte oba dva vozy. A snad všem, co si mysleli, že nelékařské posádky záchranářů nedokáží poskytnout tak kvalitní PNP, bylo dostatečně vysvětlena nepravdivost jejich myšlenek.