Když je pomoc nežádoucí…

26.05.2018

Je po sedmé hodině večerní jednoho pátečního dne, kdy službu na záchranné službě ve městě piva - v Plzni - začínají dva poměrně mladí záchranáři. Již nějakou dobu na záchranné službě dělají, takže moc dobře vědí, že páteční noční nebude procházka růžovým sadem a že se nejspíše potkají s některými lidmi, kteří tak ,,trochu" přeberou. No trochu... To je pojem, který máme asi každý trošku jiný. Mně stačí již dvě, tři piva, jiní do sebe nalijí zhruba deset piv a pak začne ta pravá ,,zábava". Zábava, u které bohužel musí většinou zasahovat posádky záchranných služeb, hlídky městské či státní policie a někdy i hasiči... Tak tomu bylo právě i onen pátek, kdy jsem viděl práci na záchrance z trochu jiného pohledu. 

Eskalátor a alkohol? Kombinace k nezaplacení! 

Ve 20:02 mi z Plzně odjíždí vlak směrem domů, takže se již okolo půl osmé nacházím na vlakovém nádraží v Plzni, kde již stereotypně procházím podchodem a mířím na nástupiště, odkud mi pojede můj vlak. Jenže stereotyp se mění, když vidím skupinu tří lidí, kteří stojí vedle muže, který upadl zhruba ze dvou až tří metrové výšky z eskalátorů na zem. Již při prvním pohledu mi je jasné, že tady bude ,,veselo". Je třeba však na úvod říci, že se na místě nacházel lékař v civilu a dámy, kdy celá tato skupinka zraněnému pomáhala, respektive se o pomoc snažila - záchranná služba byla již zavolána, takže mně nezbylo nic jiného než si intuitivně nasadit chirurgické rukavice, které nosím s sebou vždy. 

Jenže již nasazování rukavic nebylo bez komplikací. Silně podnapilý muž měl tendenci mi je strhnout, neboť on pomoc přeci nepotřebuje. Inu dobrá, beru z kapsy další pár a již zvyšuji hlas. I onen muž, patrně bez domova, zvyšuje ten svůj a častuje nás všechny sprostými slovy. To se mi vysoce nelíbí, neboť mně klidně nadávat může, jsem na to zvyklý, avšak dámy, které se snažily mu pomoci, by mohly být sprostých nadávek ušetřeny. Uběhnou zhruba tři minuty, než na místo dorazí posádka Zdravotnické záchranné služby Plzeňského kraje z jedné výjezdové základny v Plzni - o jakou šlo, nevím. Dvojice záchranářů, jejichž první páteční výjezd je k tomuto opilému muži, taktéž není ušetřena nadávek a arogantního chování. Řekl bych, že se neslušnost při příchodu záchranářů zdvojnásobila. 

Ošetřit zranění je takřka nemožné

Zraněný muž je zraněn lehce. V prvotním bezvědomí po pádu nebyl, má odřený obličej a poměrně dost krvácí z nosu a různých ran. Na místě se záchranáři snaží alespoň trochu rány ošetřit, avšak je to takřka nemožné. Je vlastně nemožné vůbec na zraněného sáhnout, neboť on má trochu jiné představy. Všichni na místě jsou dle dotyčného... Slovní agrese přechází lehce i do agrese fyzické, avšak muž je rád, že je rád. 

Říkám si, zda už by nebylo od věci přivolat na místo hlídku Policie České republiky, či jejich kolegy městské strážníky. Od nich by třeba dostal "po papuli" a byl by klid. Situace se lehce uklidňuje a záchranáři se zraněným směřují do sanitního vozu, kdy pravděpodobně ještě chvíli s mužem lehce zápasili ve voze a následně se vydali do nemocnice. Do nemocnice, kde si dotyčný personál užije své. Do nemocnice, kde za noční směnu těchto individuí ošetří ještě několik. A posádky záchranné služby? Ty se taktéž velmi pravděpodobně ještě v noci s takovými lidmi potkají. 

Chtěl bych proto závěrem smeknout klobouk před všemi, co přichází s takovými lidmi téměř každý den do kontaktu. Kteří, i když je jejich pomoc nechtěná, musí zraněné osoby ošetřit a musí být přítomni tomu, když za svou ochotu schytávají pěknou snůšku nadávek či se nějaký opilec nebo vyfetovanec snaží dotyčné napadnout.  

Všechna čest a pokud možno páteční noční s minimem takovýchto, a teď mi všichni promiňte, odpadů společnosti.