Dobrovolní hasiči? Rytíři bez honoráře!

21.04.2018

Až jednou budete volat na linku tísňového volání 150 či 112 - a budete potřebovat pomoc od hasičů, může se vám stát, že krom profesionálních hasičů rozmístěných dle určitých nařízení a kritérií vám na pomoc přijedou i novodobí rytíři, které však povětšinou nikdo za svou práci neplatí a kteří jdou například do hořícího baráku jednoduše proto, že je to baví a chtějí lidem pomoci. Asi jste již poznali, že v tomto článku se chci věnovat nelehké dřině, kterou ze sebe vydávají dobrovolní hasiči. Ovšem není dobrovolný hasič, jako dobrovolný hasič - takže svůj článek bych rád zejména věnoval právě všem těm, co jsou připraveni vyjet na pomoc kdykoliv a kdekoliv.

Kdo by je neznal, dobrovolný hasič je v dnešní době kde kdo, vlastně jím jsem i já, avšak je třeba rozlišit, zda je dotyčný muž či žena členem či členkou Sdružení dobrovolných hasičů Čech a Moravy. Anebo je "mokrý" hasič, který během pěti či deseti minut se musí dostat ze svého domova do hasičské zbrojnice, ustrojit se, a vyrazit tam, kde je zrovna jeho umu třeba. A kde všude je můžete potkat? No de facto všude. Každá dobrovolná jednotka je svými vzděláními, kurzy a odborností předurčená na jiné typy zásahu. Každá z těchto jednotek taktéž patří do jiné kategorie: buďto hasiči vyrazí do pěti minut od vyhlášení poplachu či do deseti nebo se jedná o hasiče podnikové, které vesměs uvidíte vždy v areálu nějakého podniku. 

Vysvobodí vás ze zaseknutých pout, uhasí vám dům nebo vás třeba vyprostí u dopravní nehody.

Spektrum činností hasičů, a to jak profesionálních, tak dobrovolných, je opravdu široké. Jsou dobrovolné jednotky, které "jen" hasí požáry, odklízejí popadané stromy či čerpají vodu, jsou ale také takové, které jsou schopné zasáhnout u chemické havárie. V poslední době se taktéž mezi dobrovolné jednotky dostávají přístroje AED (o těch brzy), a tak velice často hasiči vyjíždějí i na pomoc záchranné službě, jelikož na místo, kde dojde k zástavě srdeční činnosti, dojedou rychleji. 

Tito lidé vám jsou připraveni pomoci 24 hodin denně, sedm dní v týdnu, 365 dní v roce a vlastně jen v minimálních případech se stane, že by na příkaz KOPISu (to je místo, kam voláte na tísňovou linku 150 a odkud hasiče vysílají), jednotky nevyjely. Většina těchto dobrovolných hasičů vyjíždějících na pomoc svým sousedům, přátelům či lidem, které vůbec neznají, své poslání opravdu vykonává bez nároku na honorář. Jsou ale i jednotky, které jsou de facto poloprofesionální a vyjíždí právě do pěti minut od vyhlášení poplachu. Hasiči tam drží jakousi pohotovost, kdy musí být po celou dobu pohotovosti přítomní na požární zbrojnici. A to jsou právě ty jednotky, které velmi často potkáte u dopravních nehod, zdravotních komplikací osob či požárů. Samozřejmostí je, že tito hasiči, a vlastně i ti ostatní dobrovolníci, jsou schopni zasahovat i bez přítomnosti profesionálních kolegů, takže v případě velkých větrných smrští "profíci" mají o trochu méně práce. Nebo například při povodních tito hrdinové předvádí opravdu neskutečné věci. 

Bohužel ne vždy se všichni vrátí domů...

Stávají se bohužel i situace, kdy i právě hasiče musí někdo zachraňovat. Vzpomeňme tedy na všechny kluky, kteří při cestě k, při či při cestě od zásahu bohužel zaplatili životem za svou ochotu dobrovolně nasazovat životy za druhé. Stejně tak si vzpomeňme i na všechny profesionální hasiče, kterým se bohužel, i když všichni jsou opravdu tvrdě školení, ví, co mají dělat, jak to mají dělat, nevyhýbá to rčení, že všichni jsou jen lidé. 

S hasiči spolupracuji již pět let a za tu dobu jsem byl přítomen mnohým událostem. Zažil jsem situace, kdy si všichni sáhli na samé dno svých sil, ale také takové situace, kdy jsme se všichni zasmáli nad tím, k čemu jsme vyrazili. Poznal jsem několik stovek, možná několik tisíc hasičů, celé hasičské rodiny či týmy, které drží pospolu, kteří jeden druhému kryjí záda a vždy byla radost vidět, jak se všichni starají o to, aby pomohli těm, co to potřebují. A nebylo to vždy zdaleka jen o pomoci, ale také o situacích, kdy se hasiči ukazovali dětem, obyčejným lidem či seniorům. Vždy na nich bylo vidět, že vše dělají s láskou a proto, že chtějí pomáhat a přispět k něčemu, co má tak velkou cenu, jakou je cena lidského života, zdraví či majetku. 

Proto tímto děkuji všem dobrovolným i profesionální hasičům za to, jakými jsou lidmi. Že až na pár výjimek jsou vždy féroví, prima lidi, co tu jsou pro nás vždy. Že až na pár výjimek jsou to lidé, co svou práci nedělají pro peníze, ale pro ten pocit zadostiučinění, když se něco povede. Chlapi (a ženy) díky!